Anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů

Ženské pohlavní orgány se rozdělují na vnější (hrma, velké a malé stydké pysky, poštěváček ) a vnitřní (vaječníky, vejcovody, děloha, pochva).

Vnější pohlavní orgány

Hrma (mons pubis) je trojúhelníková vyvýšenina v dolní části podbřišku.

Velké stydké pysky (labia majora pudendi) tvoří dva podélné kožní valy a zevně ohraničují další části vnějších pohlavních orgánů. Společně s hrmou jsou tvořeny tukovým polštářem s četnými vazivovými vlákny, jejich povrch je kryt ochlupením (pubes).

Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou podélné kožní řasy vzhledem připomínající sliznici. Jejich podklad tvoří vazivo s četnými elastickými vlákny. Obsahují senzitivní tělíska, jsou proto na dotek velmi citlivé. Překrývají klitoris a tvoří jeho předkožku (praeputium clitoridis), přirůstají k jeho spodní ploše, kde tvoří uzdičku (frenulum clitoridis). Za normálních podmínek jsou překryty velkými stydkými pysky.

Poštěváček (clitoris) je v podstatě ženským penisem. Je dlouhý asi 8 cm, zevně lze nalézt pouze jeho část, zakrnělý žalud klitorisu (glans clitoridis). Je tvořen topořivými tělesy a obsahuje velké množství senzitivních tělísek.

Tip: BIO spirulina prémiové kvality.

Vaječník

Vaječník (ovarium) je párový orgán o hmotnosti 14 – 17 gramů, který se v těhotenství značně zvětšuje.

Na jeho povrchu je korová vrstva, která obsahuje množství folikulů v různém stupni vývoje a řadu žlutých tělísek v různém stupni regrese. Vnitřní část se označuje jako vrstva dřeňová.

Ve vaječnících se nachází zhruba 500 tisíc primárních folikulů, za život ženy jich dozraje pod vlivem folikulostimu­lačního hormonu (FSH) pouhých 450. Primární folikul je tvořen vaječnou buňkou (vajíčkem) krytou jednou řadou buněk kubického (krychlového) epitelu. Jednovrstevný epitel se mění v epitel dvou a vícevrstevný a vzniká sekundární folikul.

V takto zvrstveném epitelu se vytváří štěrbina, která se plní folikulární tekutinou za vzniku folikulární dutiny. Takto změněný folikul se označuje jako terciární. Ten dále zraje, posouvá se směrem k povrchu vaječníku a označuje se jako zrající Graafův folikul. V další fázi působením proteolytických (bílkoviny rozpouštějících) enzymů folikul praskne a vajíčko se z něj uvolní.

Z prázdného folikulu se stává žluté tělísko (corpus luteum). K tomu dochází kolem 14. dne 28denního menstruačního cyklu. Žluté tělísko produkuje estrogeny a progesteron. Pokud nedojde k otěhotnění, žluté tělísko zanikne a začne zrát nový folikul. V opačném případě se žluté tělísko změní v těhotenské žluté tělísko.

Vejcovod

Vejcovod (tuba uterina) je také párový orgán, úzká ohebná trubice, která se od rohu děložního nálevkovitě rozšiřuje k vaječníku.

Jeho úkolem je dopravit uvolněné vajíčko z vaječníku do dělohy. Děje se tak pomocí kmitajících řasinek, které jsou součástí jeho vnitřní stěny. Vejcovod je také nejčastějším místem oplození vajíčka.

V období ovulace dochází k produkci luteinizačního hormonu (LH), který stimuluje zrání vajíčka.

Děloha

Děloha (uterus) je dutý svalnatý orgán, skládá se z těla děložního (corpus uteri) a z hrdla děložního (cervix uteri). Hrdlo je válcovitého tvaru a vyčnívá do pochvy jako čípek. Tyto dvě části jsou spojeny isthmem uteri.

Stěna dělohy je tvořena třemi vrstvami:

1. Endometrium – děložní sliznice. Tato vrstva prochází změnami během menstruačního cyklu, slouží k uhnízdění oplozeného vajíčka a v prvních stádiích i k jeho výživě. V opačném případě odchází z těla ve formě menstruačního krvácení.
2. Myometrium – svalová vrstva hraje důležitou roli při porodu, je zodpovědná za kontrakce vedoucí k vypuzení plodu.
3. Perimetrium – seriózní vrstva slouží k fixaci dělohy.

Pochva

Pochva (vagina) spojuje dělohu se zevními pohlavními orgány, je orgánem kopulačním, při menstruaci odvádí menstruační krev a při porodu tvoří měkké porodní cesty.